Majetek na konci konkursu

V tomto článku chci pojednat o tom, v čem se často chybuje, tedy jak koordinovat, resp. jak procesně pokrýt nově nalezený majetek, resp. nově obdržené příjmy, jednorázové či pravidelné. Již tento výčet naznačuje, že budeme uvažovat tři různé situace. Tedy dodatečně zjištěný majetek, typu např. movitá věc či pohledávka, dodatečně získanou jednorázovou peněžní částku a pravidelné postižitelné srážky z příjmu dlužníka.


Začněme jednorázově získanou peněžní částkou, zde je situace nejpřehlednější. Je-li částka získána před vyrozuměním dle § 304 odst. 2 IZ je na místě konečnou zprávu doplnit, resp. předložit soudu aktualizovanou verzi. Po zveřejnění vyrozumění o konečné zprávě je k dispozici buď zahrnutí změn do rozhodnutí o konečné zprávy (z praktického hlediska asi jen tehdy, byly-li by podány námitky, o kterých by probíhalo jednání), jinak se kloním k variantě zahrnout získanou částku do návrhu na rozvrh, samozřejmě s vysvětlením. Zde obecně platí, že to, co je jinak vyhrazeno konečné zprávě, je po jejím zveřejnění vyhláškou již obsahem rozvrhu, např. tedy i schválení nově vzniklých (sic !) zapodstatových pohledávek. Je-li částka získána po podání návrhu na rozvrh, před jeho vydáním, je na místě předložit návrh aktualizovaný. Je-li částka získána po vydání rozvrhového usnesení, je na místě navrhnout rozvrh dodatečný. Totéž platí, je-li částka získána až po vydání, ale před právní mocí, usnesení o zrušení konkursu, v tomto případě je třeba podat odvolání do zrušení konkursu, správce je k tomu oprávněn dle ust. § 309 odst. 2 IZ. Hraničním datem je zde právní moc usnesení o zrušení konkursu, co je získáno po tomto datu, náleží již dlužníkovi.

U pravidelných příjmů se nejčastěji chybuje v protahování konkursu jen z důvodu jejich získání. Vyslovme tedy jednoznačně, že pravidelné příjmy nejdou důvodem pro další trvání konkursu a konkurs má být ukončen, jakmile je to jinak možné ! Alternativou by bylo nekonečné trvání konkursu, jakési perpetum mobile, což je samozřejmě nemyslitelné. Takže, srážky z pravidelných příjmů je třeba zahrnout do konečné zprávy v rozsahu, v jakém byly získány do podání konečné zprávy (na rozdíl od výše uvedeného ne do vyrozumění o konečné zprávě). Další srážky je třeba zahrnout do návrhu na rozvrh. A tím to končí. Případné další srážky získané před právní moci usnesení o zrušení konkursu je možno maximálně využít na zaplacení zapodstatových pohledávek, jsou-li jaké, jinak budou předmětné srážky vráceny dlužníkovi.

U dodatečně získaného nepeněžitého majetku spočívá podstata problému v tom, že je ještě třeba zpeněžovat. Podanou, nejspíš i zveřejněnou, konečnou zprávu, o které ještě nebylo rozhodnuto, je tedy správné vzít zpět. Po rozhodnutí o konečné zprávě, ale před podáním návrhu na rozvrh, je nejspíše správné nepodávat návrh na rozvrh, standardně zpeněžit a podle okolností buď možná podat dodatečnou konečnou zprávu (analogicky k dodatečnému rozvrhu) nebo výsledek tohoto dodatečného zpeněžování zahrnout do návrhu na rozvrh. Ono asi ve více situacích bude existovat více cest, musí ale vést ke stejnému cíli, tedy výtěžek pro věřitele a možnost projednat a schválit náklady a dodatečnou odměnu. Byl-li by majetek získán po vydání rozvrhu, provede se zpeněžení a navrhne rozvrh dodatečný, což platí i pro variantu, kdy je majetek získán až po zrušení konkursu, ale před právní moci – zde s doplněním, že je třeba se odvolat.

 

Mgr. Rostislav Krhut

Místopředseda Krajského soudu v Ostravě


Článek: Česká justice

Zdroj: ceska-justice.cz

Datum vydání: 2.1.2018  

Rubrika / pořad: Justice

 

http://www.ceska-justice.cz/2018/01/rok-2017-ocima-insolvencnich-spravcu-ochrana-pred-sikanoznimi-navrhy-ale-i-hon-na-carodejnice/

 

 

Rok 2017 očima insolvenčních správců? Ochrana před šikanózními návrhy, ale i „hon na čarodějnice“

Čtěte dále


Anketa

Zdroj: Konkursní noviny – Bulletin

Datum vydání: 22.12.2017  

Rubrika / pořad: Exekuce

Strana / zpráva 12

Autor: (kž)

 

Insolvence v novém roce 2018

 

NAŠE ANKETA

 

Je čas Vánoc, očekáváme s různými předsevzetími nový rok 2018 a máme i novou vládu. Proto jsme se některých insolvenčních správců zeptali: „Kdybyste si mohl(a) v souvislosti s insolvencemi něco přát, co by to bylo?“ Tady jsou jejich odpovědi:

Čtěte dále


Je insolvenční správce podnikatelem?

Při pohledu na změny, které nastaly v poslední době na poli insolvenčního práva, mi vyvstává na mysl otázka – skupina Katapult odpustí parafrázi: „A co správci, mají si kde hrát?“ Zejména v rámci tolik diskutované problematiky provozoven bylo toto stěžejním tématem. Základní otázkou, na kterou se mi však ani při hlubším studiu problematiky nepodařilo najít odpověď – a která dle mého názoru je pro celou úpravu postavení správců stěžejní a nezbytná – je: Jaké je vlastně postavení insolvenčních správců co do podnikatelského charakteru jejich činnosti? Jedná se spíše o podnikatele nebo o „prodlouženou ruku státu“ – orgán veřejné moci? Přitom odpověď na tuto otázku by měla být tím první a nejdůležitějším předpokladem pro přípravu jakékoliv úpravy postavení správců a jejich činnosti, což se v současnosti bohužel neděje. Chceme-li totiž nějakou oblast regulovat, měli bychom nejdříve vůbec porozumět principům jejího fungování. Čtěte dále


K přechodným ustanovením novely

Přechodná ustanovení jsou jednoznačně nejdůležitějším ustanovením každé novely (tedy pokud zákonodárce na svou povinnost nerezignoval a neponechal soudy a další adresáty novely v situaci „poraď si, jak umíš“.) V aktuální novele insolvenčního zákona přechodné ustanovení nacházíme, není však detailní a vyvolá nutnost výkladu v mnoha aspektech.

Přechodné ustanovení k novele IZ (necháme-li stranou 12-ti měsíční přechodné období pro právnické osoby sepisující insolvenční návrhy) je jediné a zavádí princip nepravé retroaktivity, když stanoví, že novelizovaná ustanovení se použijí i pro dříve zahájená řízení, právní účinky úkonů, které nastaly před účinností novely, zůstávají zachovány.

Čtěte dále


Krátké ohlédnutí – semináře a konference v 1. pololetí roku 2016

Tak nám pomalu začíná léto a skončila sezóna seminářů a konferencí. Letošní duben a květen byl skutečně programově hodně bohatý, v insolvenčním prostředí se konala řada velmi zajímavých akcí.

Čtěte dále


Kapitalizace úroků a insolvenční řízení

Kapitalizace úroků a insolvenční řízení – otázka přirůstání úroků ve světle rozhodovací praxe vrchních soudů. Insolvenční řízení, jakožto řízený proces v oblasti uspokojování pohledávek věřitelů, je ovládáno pravidly, která zaručují rovné postavení jednotlivých účastníků. Čtěte dále


K přihlašování místního poplatku za odpad

V poslední době jsem zaznamenal opětovné dotazy správců, jak je to s přihlašováním místního poplatku za odpad, a to za období kalendářního roku, ve kterém je zjištěn úpadek. Připomeňme si tedy, jak je to tedy s přihlašováním pohledávek, které se týkají určitého časového období, obvykle tím způsobem, že po celou dobu trvání daného období je dlužníkovi poskytována určitá služba.

Čtěte dále


Vztah trestního řízení k ins. řízení

3 VSOL 1212/2015-B-41 KSBR 26 INS 30542/2013

Je-li zajištěná pohledávka v insolvenčním řízení řádně zjištěna, pak okolnost, že případně probíhá (pravomocně neukončené) trestní řízení, jehož výsledek by mohl vést ke zpochybnění některého z předpokladů, na nichž spočívá existence zjištěné zajištěné pohledávky. Čtěte dále