K přechodným ustanovením novely

Přechodná ustanovení jsou jednoznačně nejdůležitějším ustanovením každé novely (tedy pokud zákonodárce na svou povinnost nerezignoval a neponechal soudy a další adresáty novely v situaci „poraď si, jak umíš“.) V aktuální novele insolvenčního zákona přechodné ustanovení nacházíme, není však detailní a vyvolá nutnost výkladu v mnoha aspektech.

Přechodné ustanovení k novele IZ (necháme-li stranou 12-ti měsíční přechodné období pro právnické osoby sepisující insolvenční návrhy) je jediné a zavádí princip nepravé retroaktivity, když stanoví, že novelizovaná ustanovení se použijí i pro dříve zahájená řízení, právní účinky úkonů, které nastaly před účinností novely, zůstávají zachovány.

První situace, kterou bude nutno řešit a o které jsme s kolegy již lehce diskutovali je stav, kdy o úpadku a povolení oddlužení bude rozhodnuto před účinnosti novely, bude svoláno přezkumné jednání a schůze věřitelů, termín tohoto jednání však připadne již do období po účinnosti novely. Úkonem ve smyslu přechodných ustanovení je nepochybně též rozhodnutí soudu, tedy též rozhodnutí o úpadku a o nařízení přezkumného jednání a schůze věřitelů – mají-li být zachovány právní účinky, je zřejmé, že jednání musí proběhnout, jinými slovy, v těchto případech se bude ještě postupovat postaru. Až u úpadků zjištěných po účinnosti novely se bude postupovat novým způsobem, kdy místo přezkumného jednání a schůze věřitelů na soudě proběhne formalizované jednání u insolvenčního správce.

Tím ale zdaleka výklad přechodných ustanovení nekončí. Proběhne-li schůze věřitelů, podle jakých pravidel bude probíhat? První otázka zní, jak to bude s hlasovacími právy? Novela modifikuje rozhodování o hlasovacích právech věřitelů, jejichž pohledávka je popřena (§ 51 odst. 1) i jejichž pohledávka dosud nebyla zjištěna nebo je sporná (§ 52 odst. 2). Zejména ust. § 52 odst. 2 stanoví lhůty, které by v případech, kdy by se schůze věřitelů konala krátce po datu účinnosti novely, běžely dokonce před účinností novely. Z toho plyne, že nelze oddělit svolání schůze od pravidel jejího průběhu, jinými slovy, kloním se k závěru, že na těchto schůzích bude třeba postupovat i pokud jde o hlasování podle staré úpravy. Pro úplnost dodávám, že výše zmíněná novelizovaná ustanovení považuji za nepovedená a činí mi značné obtíže je nějakým rozumným způsobem uchopit – to ale není námětem tohoto článku.

Na otázku hlasovacích práv navazuje otázka rozhodování o změně správce dle § 29 IZ, kde novela zpřísňuje požadavky na přijetí takovéhoto rozhodnutí, neboť nově nebude postačovat jen nominální většina přihlášených pohledávek, leč bude vyžadována též většina „hlav“ přihlášených věřitelů. Zde by nejspíše bylo technicky možné používat již novou úpravu (v diskutovaných případech, tedy úpadek a povolení oddlužení před novelou, schůze věřitelů po účinnosti novely), v kontextu výše uvedeného závěru, že pokud jde o hlasovací práva, bude nutno postupovat dle přednovelní úpravy, by však takovýto přístup byl poněkud nekonzistentní až schizofrenní, kloním se proto k závěru obecně stanovit, že schůze proběhne ve všech aspektech podle staré úpravy. Retroaktivita je obecně velmi ošemetný institut a mělo by proto platit, že v hraničních případech by měla dostat přednost – není-li zde nějaký jiný velmi rozumný důvod – úprava stará.

Mgr. Rostislav Krhut

Místopředseda Krajského soudu v Ostravě


0 Odpovědí

Zanechte nám svou odpověď

Chcete se připojit do diskuze ?
Feel free to contribute!

Prosím, pro komentování se přihlaste.

Máte dotaz? Kontaktujte nás!