Majetek na konci konkursu

V tomto článku chci pojednat o tom, v čem se často chybuje, tedy jak koordinovat, resp. jak procesně pokrýt nově nalezený majetek, resp. nově obdržené příjmy, jednorázové či pravidelné. Již tento výčet naznačuje, že budeme uvažovat tři různé situace. Tedy dodatečně zjištěný majetek, typu např. movitá věc či pohledávka, dodatečně získanou jednorázovou peněžní částku a pravidelné postižitelné srážky z příjmu dlužníka.


Začněme jednorázově získanou peněžní částkou, zde je situace nejpřehlednější. Je-li částka získána před vyrozuměním dle § 304 odst. 2 IZ je na místě konečnou zprávu doplnit, resp. předložit soudu aktualizovanou verzi. Po zveřejnění vyrozumění o konečné zprávě je k dispozici buď zahrnutí změn do rozhodnutí o konečné zprávy (z praktického hlediska asi jen tehdy, byly-li by podány námitky, o kterých by probíhalo jednání), jinak se kloním k variantě zahrnout získanou částku do návrhu na rozvrh, samozřejmě s vysvětlením. Zde obecně platí, že to, co je jinak vyhrazeno konečné zprávě, je po jejím zveřejnění vyhláškou již obsahem rozvrhu, např. tedy i schválení nově vzniklých (sic !) zapodstatových pohledávek. Je-li částka získána po podání návrhu na rozvrh, před jeho vydáním, je na místě předložit návrh aktualizovaný. Je-li částka získána po vydání rozvrhového usnesení, je na místě navrhnout rozvrh dodatečný. Totéž platí, je-li částka získána až po vydání, ale před právní mocí, usnesení o zrušení konkursu, v tomto případě je třeba podat odvolání do zrušení konkursu, správce je k tomu oprávněn dle ust. § 309 odst. 2 IZ. Hraničním datem je zde právní moc usnesení o zrušení konkursu, co je získáno po tomto datu, náleží již dlužníkovi.

U pravidelných příjmů se nejčastěji chybuje v protahování konkursu jen z důvodu jejich získání. Vyslovme tedy jednoznačně, že pravidelné příjmy nejdou důvodem pro další trvání konkursu a konkurs má být ukončen, jakmile je to jinak možné ! Alternativou by bylo nekonečné trvání konkursu, jakési perpetum mobile, což je samozřejmě nemyslitelné. Takže, srážky z pravidelných příjmů je třeba zahrnout do konečné zprávy v rozsahu, v jakém byly získány do podání konečné zprávy (na rozdíl od výše uvedeného ne do vyrozumění o konečné zprávě). Další srážky je třeba zahrnout do návrhu na rozvrh. A tím to končí. Případné další srážky získané před právní moci usnesení o zrušení konkursu je možno maximálně využít na zaplacení zapodstatových pohledávek, jsou-li jaké, jinak budou předmětné srážky vráceny dlužníkovi.

U dodatečně získaného nepeněžitého majetku spočívá podstata problému v tom, že je ještě třeba zpeněžovat. Podanou, nejspíš i zveřejněnou, konečnou zprávu, o které ještě nebylo rozhodnuto, je tedy správné vzít zpět. Po rozhodnutí o konečné zprávě, ale před podáním návrhu na rozvrh, je nejspíše správné nepodávat návrh na rozvrh, standardně zpeněžit a podle okolností buď možná podat dodatečnou konečnou zprávu (analogicky k dodatečnému rozvrhu) nebo výsledek tohoto dodatečného zpeněžování zahrnout do návrhu na rozvrh. Ono asi ve více situacích bude existovat více cest, musí ale vést ke stejnému cíli, tedy výtěžek pro věřitele a možnost projednat a schválit náklady a dodatečnou odměnu. Byl-li by majetek získán po vydání rozvrhu, provede se zpeněžení a navrhne rozvrh dodatečný, což platí i pro variantu, kdy je majetek získán až po zrušení konkursu, ale před právní moci – zde s doplněním, že je třeba se odvolat.

 

Mgr. Rostislav Krhut

Místopředseda Krajského soudu v Ostravě


0 Odpovědí

Zanechte nám svou odpověď

Chcete se připojit do diskuze ?
Feel free to contribute!

Prosím, pro komentování se přihlaste.

Máte dotaz? Kontaktujte nás!