Zánik členství v družstvu dle §610 písm. i) ZOK

Původně jsem měla snahu přesvědčit k napsání odborného článku na téma zániku členství v družstvu dlužníka, kterému bylo schváleno oddlužení zpeněžením majetku nebo plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetku, hlavy povolanější, zkušenější a oprávněné provádět výklad zákona. Prozatím se však musím spokojit s tím, že o tom přemýšlejí, za což jim patří velký dík a hned, jak přijdou na něco rozumného, o své závěry se s námi (prý) podělí. No, držme jim/si palce…prozatím tedy píšu spíše takové zamyšlení nad problémem já s jediným cílem – upozornit Vás, kolegy, na problém…

Ustanovení § 610/i ZOK nově od 1.1.2021 říká, že „členství v družstvu (mmj.) zaniká okamžikem, kdy nastávají účinky schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty člena, jestliže v rozhodnutí o schválení oddlužení insolvenční soud uložil členu vydat družstevní podíl, který slouží jako jeho obydlí, insolvenčnímu správci ke zpeněžení, anebo okamžikem, kdy o zpeněžení družstevního podílu požádal zajištěný věřitel“.

Máme  zde tedy dva případy, kdy členství v družstvu zaniká:

1.   je-li rozhodnuto o oddlužení formou zpeněžení majetkové podstaty,

2. je–li rozhodnuto o oddlužení formou splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty a současně bylo soudem uloženo dlužníku družstevní podíl vydat do majetkové podstaty.

Mám to velké privilegium, že přesně tuto situaci mám momentálně „na stole“, a to ještě v luxusnější variantě – dlužník vlastní ideální spoluvlastnický podíl ve výši ½ na členských právech v družstvu s právem užívání bytu 3+kk. Vlastně přesněji – dlužník tato práva vlastnil…ještě v době, kdy jsem je sepsala do majetkové podstaty, i v době, kdy insolvenční soud rozhodl o povinnosti dlužníka tento podíl vydat správci ke zpeněžení. Jelikož jsem tou dobou žila ještě v blažené nevědomosti, měla jsem za to, že budu skutečně zpeněžovat ideální podíl na členském podílu. Zcela nečekaně se mi dokonce v rámci výběrového řízení o tento spoluvlastnický podíl „poprali“ 2 zájemci a z původní nabízené ceny 550tis. Kč se nejvyšší nabídka vyšplhala na 850tis. Kč. Cena id.podílu dle znaleckého posudku činila 616tis. Kč. Jenže…pak mne jeden chytrý kolega-insolvenční správce z Brna (díky Honzo, faktJ!) upozornil na existenci tohoto ustanovení v ZOKu a moje radost rychle vyprchala. Najednou jsem měla zájemce o koupi členského podílu, jenže ten členský podíl zanikl a mně v majetkové podstatě tedy zůstalo…co vlastně? Oči pro pláč…a maximálně tak nárok na vypořádací podíl člena družstva. Marně jsem hledala v důvodové zprávě k novele řešení, ba dokonce jsem tam nenašla (uznávám, asi na to nestačí moje praktické smýšlení) ani žádnou závratnou myšlenku, která zákonodárce vedla k tomu něco takového navrhnout…Z důvodové zprávy cituji: „Navrhuje se vyplnit mezeru v zákoně. Stávající právní úprava neobsahuje pravidlo, které by stanovilo, co se děje s družstevním podílem člena družstva v případě, že je členovi družstva schváleno oddlužení zpeněžením majetkové podstaty; jeho členství v družstvu nezaniká. Podle § 398 odst. 2 InsZ sice platí, že při oddlužení zpeněžením majetkové podstaty se postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení majetkové podstaty v konkursu, nicméně prohlášení konkursu na majetek člena způsobuje zánik členství v družstvu a součástí majetkové podstaty se stává vypořádací podíl, nikoli družstevní podíl. Napříště se proto navrhuje stanovit, že schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty způsobuje zánik členství v družstvu a do majetkové podstaty spadá vypořádací podíl. Na druhou stranu, je-li oddlužení řešeno plněním splátkového kalendáře, členství v družstvu nezaniká. V tomto případě je dán zájem na trvání členství v družstvu; to může generovat finanční prostředky, ze kterých se plní splátkový kalendář.“

Dobrá, dejme tomu, že tedy insolvenční soud uloží dlužníkovi vydat nám družstevní podíl ke zpeněžení, ale my tedy budeme vymáhat vypořádací podíl po družstvu. Vyvstává nám tedy dlouhodobě řešená otázka, v jaké výši tedy ten vypořádací podíl bude..? Ustanovení §623 v odst.1) ZOK říká: „Vypořádací podíl se určí poměrem splněné vkladové povinnosti člena, kterému v daném účetním období zaniklo členství, k členskému vkladu vůči souhrnu splněných vkladových povinností všech členů k členským vkladům k poslednímu dni tohoto účetního období.“

Ustanovení §748 ZOK pak říká:

(1) Stanovy nesmí určit vypořádací podíl nižší, než kolik činí částka vyjadřující rozsah splněné vkladové povinnosti člena v bytovém družstvu.

(2) Neurčují-li stanovy způsob výpočtu vypořádacího podílu, je vypořádací podíl roven výši splněného členského vkladu.

(3) Vypořádací podíl se vyplácí v penězích, ledaže stanovy určí něco jiného.

Otázka diametrálních rozporů mezi účetní a tržní cenou vypořádacího podílu se řešila dlouhé roky. Konkrétní návrh řešení nám pak dal Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 3. 2018, sp. zn. 27 Cdo 5168/2017, dle kterého „výklad umožňující bytovému družstvu vyplatit členovi, jehož účast v družstvu zanikla, na vypořádací podíl částku představující zlomek skutečné (tržní) hodnoty jeho členského podílu a současně fakticky tuto hodnotu získat, považuje Nejvyšší soud za nepřijatelný (vedoucí ke zjevně nespravedlivým důsledkům). Zájmy bytového družstva jsou přitom dostatečně chráněny tím, že s „uvolněným“ bytem může volně (v souladu se zákonem a stanovami) nakládat. Přitom platí, že stanovy družstva mohou podmínit vznik nájemního vztahu k „uvolněnému“ bytu splacením dalšího členského vkladu v odpovídající výši. Nejvyšší soud proto uzavírá, že při určení výše vypořádacího podílu bytové družstvo zásadně musí přihlédnout ke skutečné (tržní) hodnotě členského podílu bývalého člena družstva tak, aby mezi touto tržní hodnotou a výší vypořádacího podílu nebyly neodůvodněné rozdíly“.  Přestože NSČR při konstrukci svých závěrů vycházel z právní úpravy účinné v rozhodné době, tedy zejména z ustanovení § 233 ObchZ., aplikovala bych tyto závěry NSČR obsažené v Rozsudku  i nyní, za účinnosti ZOK.

Co to tedy pro nás znamená v praxi? Z členských práv máme nyní pohledávku vůči bytovému družstvu na vyplacení vypořádacího podílu, patrně tedy v tržní ceně. Jenže jsem zatím nezažila situaci, kdy by družstvo mělo na svém účtu k dispozici takovou částku k vyplacení – bez toho, že by se našel rovnou někdo, kdo tyto prostředky je schopen a ochoten uhradit – výměnou za tento členský podíl. Je tedy správným postupem správce pouze důrazně vymáhat tuto pohledávku po družstvu? Anebo se má jako dříve snažit sám aktivně najít zájemce o koupi členských práv a…jemu pak říct, že vlastně členská práva neprodáváme, nedokážeme mu zaručit ani to, že s ním družstvo uzavře nájemní smlouvu, ale rozhodně bychom rádi, aby za tato možná budoucí členská práva zaplatil tržní cenu a pokud možno rovnou na účet majetkové podstaty? Já jsem si ve svém případě takového zájemce našla…ale družstvo mi sdělilo, že s nikým „cizím“ nájemní smlouvu neuzavře a za člena ho nepřijme. Našli jsme tedy další variantu – zájemce s nižší nabídkou se družstvu již zamlouval více (druhý spoluvlastník podílu) a tak souhlasili, že jemu členská práva převedou a do majetkové podstaty družstvo doplatí rozdíl mezi nejvyšší a touto druhou nabídkou. Momentálně jsme ve fázi přípravy jakési trojdohody mezi IS, družstvem a budoucím (spíše staronovým) členem družstva s tím, že tento zájemce zaplatí rovnou na účet majetkové podstaty vypořádací podíl za družstvo, které se za to zaváže uzavřít s ním nájemní smlouvu a vzít ho za člena. Poněkud krkolomné řešení, uznávám….pokud máte lepší, sem s ním prosím!! Radost z toho, že si možná vyřeším jeden konkrétní problém ve svém řízení, mi dost kazí množství dalších otázek s tím souvisejících, na které dosud nemám odpověď a popravdě ani moc názor. Předně nevím, co že to tu vlastně provádím – vymáhám či zpeněžuji? Ano, narážím zde na odměnu IS…ale nejen to. Pokud vymáhám pohledávku (a snad zde nemusím vypisovat, že moje dosavadní činnost v tomto řízení diametrálně přesahovala i obvyklé zpeněžování, natož pouhé vymáhání), tak bych toto celé mohla absolvovat i bez souhlasu soudu. A dokonce v předmětném řízení mám i stanovisko soudu, že k uzavření dohody jeho souhlas nepotřebuji. Já se s tímto názorem stále jaksi ztotožnit nedokážu… Dále, v tomto řízení jsem se již dostala do fáze, kdy jsem měla hotové výběrové řízení, takže za tržní hodnotu vypořádacího podílu považuji nejvyšší dosaženou nabídku. Ale co v dalších-nových případech? Jakou částku bych tedy měla považovat za tržní hodnotu vypořádacího podílu? Cenu dle znaleckého posudku nebo cenu, kterou mi vytvořil trh?  Mám se opravdu omezit na cenu dle posudku a tuto chtít po družstvu? Anebo by za řádný výkon činnosti IS bylo považováno právě až nalezení vhodného zájemce o to zaniklé členství..? Je tedy v popisu práce IS nalézt zájemce o koupi členských práv nebo je již na družstvu, aby si finanční prostředky na vyplacení vypořádacího podílu zajistilo samo?

Další oblast vyvolaných otázek je ve smyslu, na jaká řízení a jaké situace se toto ustanovení ZOK vztahuje? Co třeba situace oddlužení plněním splátkového kalendáře „po staru“, kde dlužník zdědí členská práva v bytovém družstvu a je tedy povinen je vydat ins.správci ke zpeněžení. Zanikají tato členská práva? …Existuje mnoho dalších otázek, které tato problematika vytvořila. A já si na ně netroufám zatím ještě odpovědět, bohužel. Alespoň jeden závěr, ke kterému se troufám hlásit – zánik členských práv je vázán na vydání rozhodnutí insolvenčního soudu o tom, že je dlužník povinen tato členská práva vydat. Pokud by družstevní podíl spadal pod chráněné obydlí, soud o vydání nerozhoduje, tedy členství by dle mého názoru zaniknout nemělo a chráněné obydlí v tomto směru zachrání nejen dlužníka od vystěhování, ale i správce od řady patálií…

Mgr. Ing. Petra Hamplová, Ph.D.
Insolvenční správce


0 Odpovědí

Zanechte nám svou odpověď

Chcete se připojit do diskuze ?
Feel free to contribute!

Prosím, pro komentování se přihlaste.

Máte dotaz? Kontaktujte nás!