UPLATNĚNÍ A USPOKOJENÍ POHLEDÁVKY ZAJIŠTĚNÉHO VĚŘITELE A ZPENĚŽOVÁNÍ PŘEDMĚTU ZAJIŠTĚNÍ V ODDLUŽENÍ

V souvislosti s tzv. oddlužovací novelou (zákon č. 31/2019 Sb.), která s účinností od 1. 6. 2019 významným způsobem změnila zejména pravidla oddlužení[1], se v insolvenční praxi objevila otázka, zda tím došlo i k nějaké změně při uplatňování a uspokojování pohledávek zajištěných věřitelů v oddlužení, resp. při zpeněžování předmětu zajištění.

UPLATŇOVÁNÍ POHLEDÁVEK ZAJIŠTĚNÝCH VĚŘITELŮ

Oddlužovací novela nezměnila pravidla pro uplatňování pohledávek zajištěných věřitelů v oddlužení. S přihlédnutím ke změnám ve způsobech oddlužení od 1. 6. 2019 lze dřívější judikatorní závěry pro uplatňování pohledávek zajištěných věřitelů stručně shrnout pro nová oddlužení takto[2]:

  1. I zajištění věřitelé uplatňují své pohledávky v insolvenčním řízení přihláškou pohledávky.
  2. Je zcela na věřiteli (v souladu s dispoziční zásadou), zda vůbec v insolvenčním řízení uplatní právo na uspokojení své pohledávky ze zajištění. Je tedy na uvážení věřitele, zda bude svou pohledávku v oddlužení uplatňovat jako zajištěnou, nebo ji přihlásí bez práva na „přednostní“ uspokojení, neboť je pro něj z ekonomického hlediska výhodnější být uspokojen jako věřitel nezajištěný.
  3. Zajištěnou pohledávku nelze štěpit v tom smyslu, že část pohledávky bude přihlášena jako zajištěná a část jako nezajištěná. Věřitel, jenž přihlásil do insolvenčního řízení pohledávku, jejíž zajištění bylo zřízeno jedním právním jednáním pro celou zajištěnou pohledávku (jistinu i její příslušenství představované úroky, úroky z prodlení nebo náklady spojenými s vymáháním pohledávky), tedy nemůže v přihlášce pohledávky tuto pohledávku uplatnit částečně jako zajištěnou a částečně jako nezajištěnou, ale buď zcela jako zajištěnou či zcela jako nezajištěnou. Jestliže tak věřitel přes výzvu insolvenčního správce neučiní, je důvod nepřihlížet k přihlášce pohledávky v rozsahu, v němž věřitel vadně přihlásil právo na její přednostní uspokojení ze zajištění; oba způsoby uspokojení kombinovat nelze.
  4. Měnit pořadí pohledávky může věřitel do skončení lhůty k přihlášení pohledávek. Zajištěný věřitel může vzít v průběhu insolvenčního řízení své právo na uspokojení ze zajištění zpět. Pokud vezme zajištění v plném rozsahu zpět do skončení přezkumného jednání o této pohledávce, potom se při obou způsobech oddlužení uspokojuje s ostatními nezajištěnými věřiteli jako nezajištěný věřitel.[3]

ZPENĚŽOVÁNÍ PŘEDMĚTU ZAJIŠTĚNÍ V NOVÉM ODDLUŽENÍ

Oddlužovací novela změnila pravidla pro zpeněžování předmětu zajištění v tom směru, že zajištění se v novém oddlužení zásadně zpeněžuje.

V novém oddlužení zpeněžením majetkové podstaty není třeba žádosti zajištěného věřitele o zpeněžení. Předpokládá se, že zajištění se zpeněžuje. Pro výjimku z tohoto pravidla musí být splněny tyto předpoklady (§ 408 odst. 3 insolvenčního zákona):

  • zajištěný věřitel výslovně požádá, aby se zajištění nezpeněžovalo
  • a současně platí, že zpeněžením ostatního majetku dojde k plnému uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů (nebo že zajištěná pohledávka zjevně přesahuje hodnotu zajištění)

V novém oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty se ke zpeněžení předmětu zajištění předpokládá žádost zajištěného věřitele (§ 409 odst. 4 insolvenčního zákona).

Pokud však připadá v úvahu hyperocha, zajištění se dle mého názoru zpeněžuje i v případě, že zajištěný věřitel neudělí pokyny ke zpeněžení, a to v obou způsobech oddlužení. Absence pokynu zajištěného věřitele ke zpeněžení by totiž neoprávněně vedla k nižšímu uspokojení nezajištěných věřitelů. Příslušný pokyn ke zpeněžení majetku v takovém případě udělí insolvenčnímu správci k jeho žádosti insolvenční soud. Vydání hyperochy ke zpeněžení insolvenčnímu správci je možné uložit dlužníkovi i v usnesení o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty.

Při obou způsobech nového oddlužení přitom není vůbec rozhodné, zda zajištění případně představuje obydlí dlužníka a naplňuje kritéria tzv. chráněného obydlí. Na zajištěný majetek se totiž institut chráněného obydlí nevztahuje.

USPOKOJENÍ POHLEDÁVKY ZAJIŠTĚNÉHO VĚŘITELE V NOVÉM ODDLUŽENÍ

Oddlužovací novela změnila pravidla pro uspokojení pohledávky zajištěného věřitele v novém oddlužení v tom směru, že zajištění věřitelé se v obou způsobech oddlužení uspokojují jen z výtěžku zpeněžení zajištění (viz výslovné ustanovení § 398 odst. 2 věta poslední a odst. 4 věta poslední insolvenčního zákona). Na rozdíl tedy od dřívější úpravy oddlužení zpeněžením majetkové podstaty se v novém oddlužení zajištěný věřitel po zpeněžení zajištění a uspokojení z jeho výtěžku nezařazuje s případně neuspokojenou částí zajištěné pohledávky do rozvrhu mezi nezajištěné věřitele, a to ani v oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, ani v oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty.

Výtěžek zpeněžení zajištění se i nadále vydává zajištěnému věřiteli postupem dle § 298 insolvenčního zákona. Odměna insolvenčního správce určená z výtěžku zpeněžení jednotlivého předmětu zajištění se počítá procentuálně degresivní sazbou počínající na 9 %. Základ pro výpočet této odměny insolvenčního správce přitom může dosahovat maximálně výše zjištěné zajištěné pohledávky. V případě, že z výtěžku zpeněžení zajištění zbyde hyperocha, insolvenční správce by měl po dokončení procesu uspokojení pohledávky zajištěného věřitele a po zpeněžení případného ostatního nezajištěného majetku předložit insolvenčnímu soudu konečnou zprávu (při oddlužení zpeněžením majetkové podstaty), resp. zprávu o zpeněžování majetku (při oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty) a v této zprávě vypořádat i hyperochu. Hyperocha pak bude rozdělena mezi nezajištěné věřitele v rámci rozvrhu celkového výtěžku zpeněžení nezajištěného majetku. Odměna insolvenčního správce související s hyperochou se přitom dle mého názoru počítá z celkové částky určené k rozdělení mezi nezajištěné věřitele (do základu se tedy zahrnuje hyperocha i výtěžek zpeněžení ostatního nezajištěného majetku), přičemž tato odměna se počítá procentuálně degresivní sazbou počínající na 15 %[4]. Základ pro výpočet této odměny může činit maximálně částku potřebnou k dosažení 100% uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů.

V praxi nastávají i případy, kdy část hyperochy je následně vydána dlužníkovi, jelikož v insolvenčním řízení byly zcela uspokojeny všechny uplatněné pohledávky včetně pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek jim postavených na roveň.

V případě, že došlo k popření zajištění pohledávky a nové oddlužení probíhá plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, je třeba popřenou pohledávku zařadit mezi nezajištěné pohledávky do distribuční tabulky splátkového kalendáře s tím, že plnění na tuto pohledávku bude deponováno (do doby, než bude vyřešena otázka zajištění předmětné pohledávky). Pokud pak bude zajištění (pořadí) pohledávky zjištěno, předmětná pohledávka bude uspokojena pouze z výtěžku zpeněžení zajištění a celá částka deponovaná na její uspokojení bude rozdělena mezi nezajištěné věřitele podle poměru jejich pohledávek. Pokud naopak zajištění pohledávky nakonec zjištěno nebude, věřitel se definitivně stává nezajištěným, bude mu vyplacena celá deponovaná částka a nadále bude uspokojován jako ostatní nezajištění věřitelé. Majetek, který takový věřitel označil jako zajištěný, přitom bude v posledně uvedeném případě zpeněžen jako nezajištěný majetek a výtěžek zpeněžení bude rozdělen mezi nezajištěné věřitele (ledaže by se jednalo o majetek, ke kterému úspěšně uplatnil zajištění jiný věřitel nebo jde sice o nezajištěný majetek, který však splňuje kritéria chráněného obydlí).

ZÁVĚR

Oddlužovací novela nevedla ke změně pravidel pro uplatňování pohledávek nezajištěných věřitelů. Pokud se zajištěný věřitel rozhodl využít svého práva na přednostní uspokojení pohledávky a jeho pohledávka byla zjištěna jako zajištěná, potom v obou způsobech nového oddlužení (oddlužení zpeněžením majetkové podstaty a oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty) může být jeho pohledávka uspokojena jen z výtěžku zpeněžení zajištění. Předmět zajištění se přitom zásadně bude zpeněžovat. Jestliže připadá v úvahu hyperocha, bude se zajištění zpeněžovat i v případě, že k tomu zajištěný věřitel neudělí pokyny.

Zvolený postup věřitele při uplatnění pohledávky (který případně vedl k menší míře jeho uspokojení) nelze přičítat k tíži dlužníka, nelze tedy z toho např. dovozovat nepoctivý záměr dlužníka[5].

JUDr. Viktor Břeska
Místopředseda Krajského soudu v Ostravě pro insolvenční úsek


[1] V dalším textu se používá pojem nové oddlužení pro oddlužení řídící se režimem insolvenčního zákona po oddlužovací novele.

[2] Z poslední doby viz např. shrnutí v usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 2. 12. 2021 sp. zn. 29 NSČR 125/2020 a v rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 11. 2021 sp. zn. 29 ICdo 139/2019

[3] V případě, že zajištěný věřitel vezme zajištění zpět až po přezkumném jednání, potom dle mého názoru nelze jeho pohledávku uspokojit jako nezajištěnou.

[4] Nedomnívám se tedy, že odměna insolvenčního správce „z hyperochy“ by se měla počítat ve výši 4 % dle § 3 odst. 2 písm. c) vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, ve znění pozdějších předpisů. Pokud totiž insolvenční správce zpeněžuje celý předmět zajištění některým ze způsobů uvedených v § 286 insolvenčního zákona, bylo celého výtěžku zpeněžení dosaženo tímto způsobem, a hyperocha tudíž nebyla dosažena nějakým jiným způsobem zpeněžení.   

[5] Viz usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 2. 12. 2021 sp. zn. 29 NSČR 125/2020


0 Odpovědí

Zanechte nám svou odpověď

Chcete se připojit do diskuze ?
Feel free to contribute!

Prosím, pro komentování se přihlaste.

Máte dotaz? Kontaktujte nás!