Zastavení exekuce z důvodu nepřiměřenosti rozhodcem přisouzeného plnění

Nejvyšší soud ČR, sp.zn. 20 Cdo 2884/2019

V případě zcela a naprosto zjevného nesouladu rozhodcem přisouzeného plnění s dobrými mravy v neprospěch spotřebitele není vyloučeno, že již tato okolnost sama o sobě může vést k závěru, že exekuci je na místě zastavit podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř.
Postupy, kdy jsou mimo jiné spotřebitelům vnucována smluvní ujednání v podobě zajištění smluvní pokutou ve výši 30 % nebo 45 % dlužné částky za prodlení s platbou splátek v řádu jednotek týdnů, je nutno považovat za nepřijatelné a uvedená ujednání označit za neplatná pro jednoznačný rozpor s dobrými mravy. Pokud měla oprávněná za to, že poskytnutí úvěru povinné je zásadně rizikové, neměla úvěr poskytnout a pokrývat riziko nevrácení peněz tím, že dojde ke sjednání nadstandardně vysoké smluvní pokuty. Běžný klient úvěrové společnosti nemůže v případě krátkodobého úvěru dopředu očekávat, ba ani předpokládat, že celková splacená částka bude násobně převyšovat částku půjčenou, a tento předpoklad nelze ani spravedlivě požadovat. Takovým nárokům věřitelů realizovaným na základě rozhodčího nálezu nemůže být v exekučním řízení zjednán průchod, neboť s ohledem na zjevný rozpor s dobrými mravy stojí zcela mimo základní hodnotový rámec práva jako normativního systému.

V dané věci oprávněná s povinným uzavřela dne smlouvu o úvěru, na jejímž základě oprávněná poskytla povinnému úvěr ve výši 37 000 Kč, RPSN byla sjednána ve výši 148,17 % a celkem měl povinný oprávněné vrátit 97 380 Kč v měsíčních splátkách ve výši 3 246 Kč po dobu 30 měsíců. Ve smlouvě o úvěru byla současně sjednána i smluvní pokuta 0,25% denně z nové jistiny (tvořené nesplacenými splátkami po zesplatnění úvěru, která nastoupí v případě, že dvě splátky nebudou zaplaceny řádně a včas nebo prodlením se splacením jedné splátky po dobu šedesáti dnů) do zaplacení. Dle smluvních ujednání měl povinný oprávněné dále uhradit smluvní pokutu ve výši 25 % ze zbývající dlužné částky se zákonným úrokem z prodlení, přičemž toto navýšení o smluvní pokutu a zákonný úrok z prodlení bylo opět počítáno z nové jistiny ve výši 94 134 Kč a je tak další sankcí (smluvní pokutou) za řádné a včasné nesplacení úvěru.
Lze shrnout, že v tomto konkrétním případě je oprávněnou požadované a rozhodcem přisouzené plnění natolik nemravné a vedoucí k nepřiměřenému postižení povinného, že je na místě exekuci dle ustanovení § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. zastavit bez ohledu na pasivitu povinného při uzavírání předmětné úvěrové smlouvy a v řízení před rozhodcem. Jde totiž o výjimečný případ, kdy nepřiměřenost rozhodcem přisouzeného plnění je natolik zjevná a zásadní, že další okolnosti případu se stávají podružnými.


Uznání dluhu jako neúčinné právní jednání dle insolvenčního zákona

Nejvyšší soud ČR, sp. zn. 29 ICdo 50/2020

Při splnění dalších předpokladů vyžadovaných § 235 a násl. insolvenčního zákona může být uznání dluhu dlužníkem považováno za neúčinné právní jednání (neúčinný právní úkon) dlužníka.


Odměna správce při společném oddlužení manželů po úmrtí jednoho z nich

Vrchní soud v Olomouci, sp.zn. 1 VSOL 340/2020-B-40, KSOS 22 INS 14147/2015

Po úmrtí jednoho z manželů při společném oddlužení manželů není důvod ponižovat odměnu správce na základní odměnu, zůstává odměna zvýšena dle §3 písm. b) vyhl. 313/2007 Sb., neboť podmínkou pro zvýšení odměny je to, že oddlužení bylo povoleno na základě společného oddlužení manželů, úmrtí jednoho z nich nemá na to vliv.


Stanovisko MSp. k zaměstnancům

Na základě Vašich dotazů jsme oslovili MSp s dotazy ohledně zaměstnanců IS, žádost a odpověď zveřejňujeme:

Lukáš Stoček


Ukončení nouzového stavu

V souvislosti s ukončením nouzového stavu:
a) jsou správci povinni obnovit činnost na provozovnách (přístup MSp k neplnění vyjmenovaných povinností byl omezen jen na trvání nouzového stavu, viz. https://insolvence.justice.cz/informace-ministerstva-spravedlnosti-ve-vztahu-k-vykonu-cinnosti-insolvencnich-spravcu-s-ohledem-na-vyhlaseny-nouzovy-stav/)

b) v řízeních, kde bylo rozhodnuto o úpadku od 18.5.2020 včetně, již nemusí platit opatření soudů o prodloužení lhůty k přezkumu a k podání tzv. balíčku zpráv, některé soudy o tom již informují na svých webech.

Mgr. Lukáš Stoček


Podléhá ošetřovné oddlužení?

Vzhledem k aktuální situaci jsem byl vyzván k vyslovení svého názoru. Připomeňme si základní schéma zacházení s příjmy dlužníka v oddlužení, jak se k tomu hlásím od nepaměti (resp. od roku 2008).

Základní pravidlo – oddlužení podléhají všechny (zdůrazňuji všechny) příjmy, bez ohledu na jejich právní, daňovou či jakoukoli jinou povahu. Zde se často chybuje, když se rozsah příjmů podléhajících oddlužení zužuje jen na příjmy v exekuci podléhající srážkám ze mzdy. Podle mne znění § 398 odst. 3 IZ…“splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být…při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky“ s poznámkou pod čarou odkazující na § 279 odst. 2 o. s. ř., je třeba číst tak, že je vymezován jen kvantitativní rozsah příjmů (tedy částka), která z příjmů dlužníka připadá věřitelům, nikoli snad druh příjmů, které oddlužení podléhají.  Tedy jde v podstatě jen o vzorec výpočtu nepostižitelné částky, která zůstává dlužníkovi. Například bude-li v oddlužení dlužník mající příjmy z autorských odměn, i jemu bude zůstávat jen nepostižitelná částka vypočtená podle nařízení vlády, nikoli 2/5 příjmů dle § 319/1 o. s. ř.

Druhé pravidlo – § 207/1 IZ je třeba číst tak, že majetkem jsou i příjmy. Tedy, je-li nějaký příjem jako takový vyloučen z možnosti být postižen exekucí (jako nově třeba daňový bonus), zůstává tento příjem celý dlužníkovi, do nepostižitelné částky se nezapočítává.

Třetí poznatek, exekuční. Vedle exekuce srážkami ze mzdy je možno příjmy postihovat též přikázáním pohledávky, přičemž mezi těmito instituty je podle mne vztah speciality – co nepodléhá (speciálním) srážkám ze mzdy, může být postihováno (obecným) přikázáním pohledávky. Proto najdeme výčet příjmů, které nelze nijak exekučně postihnout v § 317, systematicky zařazeném u přikázání pohledávky. Pouze u dávek státní sociální podpory a  pěstounské péče je v § 299 odst. 2 o. s. ř. výslovně zakázáno postihnout je přikázáním pohledávky. Ošetřovné je ale dávkou nemocenského pojištění.

V této logice: není mi známo, že by existovalo zákonné ustanovení vylučující ošetřovné z možnosti postižení exekucí. Druhé pravidlo se tedy neuplatní, podle prvního (opakuji – všechny příjmy) tedy ošetřovné podléhá oddlužení. To, že se v exekuci nepostihuje srážkami ze mzdy, je nám jedno.

Závěr o tom, že na ošetřovné nedopadá druhé pravidlo, musíme konfrontovat s důvodovou zprávou novely, která ošetřovné vypustila z výčtu § 299/1 o. s. ř. s účinností od 1.1.2012. Zákonodárce zde argumentuje krátkým obdobím vyplácení, vysokou administrativou a vychází z naznačeného přesvědčení, že se tímto stalo ošetřovné příjmem (pohledávkou), kterou nelze exekvovat. Podle mne takovéto přesvědčení nestačí, důvodová zpráva může být pramen poznání, k čemu směřoval úmysl zákonodárce, není však pramenem práva. Ze zákona podle mne plyne jediné, a to že ošetřovné lze postihnout přikázáním pohledávky. Nadto to je takovýto závěr rozumný a naplňuje též účel insolvenčního zákona.

Mgr. Rostislav Krhut


Pokyn k žádosti o stanovení jiné výše splátek

Senát 36 INS u KSOS vydal pokyn pro správce k žádosti dlužníka o stanovení jiné výše splátek. Tento pokyn je obecně použitelný pro celé KSOS (obecný pokyn KSOS bude vydán později).


Opatření COVID-19

V souvislosti s opatřeními vlády ohledně koronaviru vydaly soud a ministerstvo spravedlnosti svá opatření.

Obecně lze shrnout, že soudy prodloužily lhůtu k podání zprávo o přezkumu, pro oddlužení a soupis o 3 měsíce nad rámec zákonné lhůty. Jediný soud, který opatření nevydal, je KSPL, zde je nutno žádat individuálně do každého řízení.

Jednotlivá opatření jsme členům Unie zaslali emailem, ke stažení budou rovněž zde. Současně sledujte weby jednotlivých soudů.

KSPH https://www.justice.cz/web/krajsky-soud-v-praze/zakladni-informace


Informace z Unie

V letošním roce došlo je změně ve vedení spolků, kteří jsou členy Unie a na to navazující změně ve vedení Unie.

Předsedou Spolku Severočeských insolvenčních správců byl zvolen Pavel Körner.

Předsedou Spolku moravských insolvenčních správců byl zvolen Lukáš Stoček, místopředsedkyní byla zvolena Petra Hamplová.

Předsedou Unie pak byl zvolen Lukáš Stoček.

Děkuji na tomto místě Evě Hepperové, která do té doby vykonávala funkci předsedy Unie a SMIS, za její dosavadní práci pro spolky a pro správce, Eva Hepperová bude dále činná ve výboru SMIS.

V tomto roce zástupci Unie opakovaně jednali s pracovníky Ministerstva spravedlnosti, jednání se týkala připomínek ke schvalovaným novelám a stanovení dalšího směřování insolvenčního prostředí a výkonu činnosti insolvenčního správce. Za námi jsou jednání o vyhlášce o standardech, o červnové novele insolvenčního zákona a dalších doprovodných předpisů. Před námi jsou jednání o odměnách správců, kde je ze strany politiků neustálá tendence odměny nám snížit, přestože nám za posledních 10 let přibylo jednotlivých dílčích činností, budeme se chtít podílet na implementaci směrnice o preventivní restrukturalizaci (mající vliv např. na způsoby řešení úpadku podnikatele a v případě jeho oddlužení též vliv na délku řízení), když do komise pro implementaci žádný ze zástupců Unie nebo ASIS přizván nebyl! Významnou část jednání věnujeme diskuzím o postavení insolvenčního správce (např. zda by měl být více soudním komisařem v závislé činnosti na straně jedné, nebo podnikatelem na straně druhé), možnosti ochrany správce přes institut úřední osoby, zvýšení pravomoci (součinnost provádět přímým přístupem do rejstříků vedených státem, po vzoru exekutorů), v neposlední řadě se věnujeme i rozsahu činnosti správce v jiných řízeních než v řízeních insolvenčních.

Nemalé úsilí věnujeme debatám o vzniku profesní komory – Komory insolvenčních správců, víme, že to bude cesta dlouhá a složitá, neboť jsem zaznamenal názory politiků, který lze shrnout do věty „komoru si musíte zasloužit“.

Ve spolupráci se společností Accretion s.r.o. probíhá školení správců v celé ČR.

Poslední jednání, které jsme měli, bylo setkání zástupců Unie se zástupci Asociace insolvenčních správců, byla ujednána snaha o zklidnění insolvenčního prostředí a k nalezení okruhů společných zájmů našich členů, které bychom mohli prosazovat společně. Unie a ASIS sdružují skoro polovinu insolvenčních správců a taková síla by měla být vyslyšena více, než hlas jednoho správce hájícího jen své osobní zájmy.

Přeji všem pěkné Vánoce, klid na práci, volnou D1 a čistotné dlužníky.

Lukáš Stoček